Read Hladová přání by Tereza Matoušková Online

hladov-pn

Podmoří je svět, který je magií přímo prosáklý. Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny.Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraPodmoří je svět, který je magií přímo prosáklý. Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny.Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo. Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?...

Title : Hladová přání
Author :
Rating :
ISBN : 9788086912
Format Type : Kindle Edition
Number of Pages : 98 Pages
Status : Available For Download
Last checked : 21 Minutes ago!

Hladová přání Reviews

  • Willinda
    2018-11-19 09:52

    Každý máme své sny a tužby, přání taková, která znají úplně všichni a také taková, o kterých nikdo nemá ani tušení. Ty si smolíme jen a jen pro sebe a představujeme si, jak by to mohlo vypadat, kdyby se nějaké splnilo i když víme, že se to nikdy nestane.Mladičká Jukata má plno přání, a která chce, aby se staly skutečností. Co když se jí ale povede najít způsob, jak si ta přání splnit? Bude to dobře nebo špatně? Nebude to mít nějaké následky?Odpověď na tyto otázky naleznete v jedné opravdu drobounké knížečce z pera velmi nadané a nadějné autorky Terezy Matouškové, kterou z internetových vod můžete znát pod přezdívkou Temnářka.I když jsou Hladová přání jednou z nejmenších knih, které jsem kdy viděla a to ani nepočítám pár stránkové dětské knihy, máte po dočtení pocit, jako byste právě dočetli osmnáct set stran a ne pouze devadesát osm. Příběh je totiž tak poutavě napsán, že si při čtení vůbec nevšímáte svého okolí, nejíte, nespíte a po třech maximálně čtyřech hodin strávených čtením, máte pocit, jako by uběhl skoro rok. Jenže ani po dočtení vám kniha nedovolí oddechnout a vy nad ní pořád budete myslet, rozebírat, uvažovat. Protože takhle by správná kniha měla vypadat. Měla by totiž umět vtáhnout do děje a nenechat čtenáře ani na okamžik na pokoji a donutit ho myslet. Protože i když autor tvrdí, že v jeho knize se opravdu nenachází žádné poselství pro čtenáře a žádné téma k zamyšlení, tak věřte, že kecá. A zde na vás toto poselství dýchá z každé stránky, každý výpar inkoustu, který se dere do vzduchu, s sebou nese něco, o čem je potřeba přemýšlet.Zpočátku se mi zdálo a i tomu začátek trošičku nasvědčoval, obzvláště když bylo řečeno, jak mladá je Jukata, že bude kniha skoro až v pohádkovém duchu. Dovolte mi, abych se zasmála. Ha, ha, ha!Příběh sice plyne tak nějak lehce a je vyprávěn skoro až pohádkově, ale opravdu pouze na několika prvních stranách. Potom ale nastane zlom. A to když se začnou měnit vypravěči a celý příběh je jak na kolotoči. A najednou si uvědomíte, že Hladová přání nemají s pohádkou vůbec nic společného. Když je ale děj vyprávěn zase z pohledu Jukaty, je tu znovu přítomna taková lehkost a dětskost, která příběhu přidává na šarmu. Tato schopnost je opravdu obdivuhodná. Autorka dokáže velmi jednoduše a opravdu bez sebemenších zádrhelů přepínat styly vyprávění a to v jedné knize. Toto přeskakování dodává knize jistou ladnost a kouzelnost, které ještě dotvářejí magický příběh, který už tak jako tak stejně existuje.Příběh je situován do obdivuhodného světa zvaný Podmoří. V tomto světě existují vlastní jazyk, zvyky, tradice. Pokud byste měli problém s nějakým pojmem, neváhejte následovat pomocnou hvězdičku, která vám přinese ponaučení. Pokud se ale tak nestane, rozhodně neváhejte navštívit autorčiny stránky (temnarka.blog.cz), na kterých toho najdete mnohem víc a ještě něco navíc.Ano, Hladová přání jsou úžasná knížka, kterou by si rozhodně měli přečíst všichni milovníci fantasy literatury, ale čtenář neznalý světa Podmoří se v knize může bohužel trochu ztrácet. Není proto na škodu strávit s tak báječnými hrdiny ještě nějakou tu chvilku a snažit se je poznat hlouběji právě prozkoumáním autorčiných stránek.Kniha neztrácí po pár stránkách kvalitu svého začátku, jak to občas bývá, čte se příjemně s občasným mrazením za krkem a dialogy jsou vskutku geniální!Nikdy bych nevěřila, že se do tak malého prostoru vejde tak ohromný a velkolepý příběh, kterým Hladová přání rozhodně jsou.

  • Petra Sýkorová
    2018-11-28 08:49

    S českou fantastikou nemám příliš dobré zkušenosti. Po počátečních pokusech jsem usoudila, že mi prostě tak úplně nesedí. Nejspíš to je dáno syrovostí a stylem, jakým jsou knihy napsány. I proto jsem k této knížečce přistupovala s jistým očekáváním a doufala jsem, že mě chytne. Což se potvrdilo, jelikož jsem knihu přečetla během čtyřhodinové cesty vlakem z Prahy do Havířova.Terezu Matouškovou nejspíš znáte pod přezdívkou Temnářka. Její láska k fantasy žánru započala Tolkienovým dílem a již na gymnáziu si vymyslela vlastní fantasy svět - Podmoří. Její povídka Kapky její rosy právě ze světa Podmoří se umístila na 10. místě v soutěži O dračí řád, povídky inspirované řeckou mytologií jí vyšly v antologii Kočas 2010 a ve sborníku Žoldnéři fantazie: Dálnice ke všem čertům. Po letech strávených psaním do šuplíku, publikováním povídek na internetu a dvou malonákladově vydaných knihách Branou snů a Dnes se neproměňuj, Temnářce v září 2011 vyšla v nakladatelství Krigl kniha Hladová přání.Děj knihy se odehrává v kláštěře Tark Itlen, v jehož podzemních prostorách byly nalezeny nové chodby. Hlavní hrdinkou je schovanka velekněze Femoriana, malá Jukata, která ještě věří na pohádky a celkově se na svět dívá dětskýma očima, nebezpečím nepolíbená. Tedy až doteď.Jukatu totiž do chodby neustále něco láká. A to něco nazývá Cukrátkem, skřítkem plnícím její přání. Jediné co od Jukaty chce na oplátku, je její krev... a té má přece Jukata hodně, proto poháněna touhou s výměnným obchodem ráda souhlasí. Jenže pak se v klášteře začnou dít divné věci...S tvorbou autorky jsem se prostřednictívm této knížky setkala poprvé, proto jsem se ve světe Podmoří tak trochu ztrácela a sem tam mi některé věci nebyly jasné, nebo jsem naopak nechápala jisté souvilosti, či mi trvalo, než jsem si některé postavy dokázala správně zařadit. Nejspíš i proto jsem měla problém s časovým zařazením - tak nějak jsem až do konce knihy netušila, které období to vlastně ve fantasy světě je. Většinou se totiž v klasických fantasy knihách objevuje středověk, nebo spíš pozdní středověk.Postavy byly vážně zajímavé. Hlavně oceňuji skryté posesltví o tom, že by si dospělí měli malých dětí a jejich problémů všímat více a dřív, než bude pozdě. Netuším, jestli to bylo úmyslem, nebo ne. Jazykově je kniha velice dobře napsaná, vyprávění je uzpůsobeno i modernější době a je vidět, že si autorka docela libuje v dlouhých větách a souvětích. Sem tam se objeví vtipné vsuvky a postřehy, které bohužel někdy v celkovém textu působily nepatřičně. Ovšem to je věc vkusu. Stejně tak mi některá slovní spojení přišla atypická. Ale nečtu tolik klasické fantasy, abych mohla říct, že to do žánru nepatří.Celý příběh je vyprávěný z pohledu Jukaty, i když sem tam skočíme i do hlavy jiné postavy a vidíme to, co Jukata samozřejmě vědět nemůže. Jelikož je Jukata ještě dítě, vnímá svět okolo a problémy dospělých docela naivně. Za což dávám palec nahoru, protože jsem z knihy vážně cítila to nebezpečím nepolíbené dětství a slepou důvěřivost.Knížka je to docela tenká, a proto mi po dočtení přišlo, že jde spíše o nějakou fantasy epizodu z většího díla. Rozhodně si myslím, že by si kniha zasloužila větší rozměry i počet stran. Samozřejmě ale ne všichni autoři si můžou dovolit vybírat. Hladová přání se vám vlezou možná i do kapsy a nezaberou tolik místa.Zápletka mi přišla zajímavá, provedení někdy pokulhávalo, ale žádný učený z nebe nespadl a i když temné fantasy není tak úplně můj šálek čaje, knihu jsem měla přečtenou za chvíli. Bylo to dáno hlavně tím, že jsem se setkala s něčím novým, něčím, co jsem neznala a co mě nutilo číst dál. Děj totiž není vůbec předvídatelný, takže se vám z některých zvratů možná může zamotat i hlava.Pro mě osobně to byly příjemně strávené 4 hodiny četby, a proto dávám knize zasloužené 3 hvězdičky a doufám, že se dočkám i nějakého toho pokračování. Knihu doporučuju určitě všem. Neškodí rozšířit si obzory a čeští spisovatelé by se měli podporovat. Chtěla bych ještě na závěr velice pochválit doprovodné kresby v textu, protože se mi opravdu líbily.

  • Filip
    2018-12-03 13:14

    Podmoří. Svět, kde je magie každodenní záležitostí a nic není nemožné. Právě v Podmoří se bude odehrávat strhující příběh. Přesněji řečeno, bude se odehrávat v podmořském klášteře Tark Itlen. Ale nebojte se… Není to tak, jak to vypadá. Nemusíte se bát toho, že když se bude příběh odehrávat v klášteře, bude to nudné a zdlouhavé. Právě naopak! I když se příběh odehrává v klášteře, uvědomíte si, že nikde jinde by příběh tak skvěle nesedl. Čarodějové, kteří se v klášteře pohybují, vůbec nevědí, že pod jejich nohama je tajemné sklepení, kde žijí nepodařené pokusy jejich předků. To neví ani Jukata, dokud jednoho z těchto výtvorů neuvidí. Dříve než ale stihne zjistit, kdo vůbec tato věc je, musí se opět vrátit. Lidská zvědavost je ale ovšem více silnější a Jukata se opět vydá do podzemí. A co tam najde? Krásného svíticího skřítka, který ji za kapku její krve splní jakékoli přání. Můžete si hned vyvodit, jak bude malá holčička na tuto nabídku reagovat. Kniha je také popsána dvěma styly: pohledem dospělých a pohledem Jukaty. Z pohledu mladé dívenky je svět kolem ní jako z pohádky. Právě z tohoto pohledu je kniha jako pohádka jeví. Ale z pohledu starších mágů se pohádka rozplyne a octnete se v kruté realitě. V realitě, kde není vše jako pohádka. Tudíž by se kniha dala zařadit jako pohádka pro dospělé díky výskytu sexu a velice pestrých slov. Jde taky poznat, že si autorka vyhrála pěkně s jednotlivými charaktery postav. Ať už Femoriana, Zoreny nebo mladé Jukaty. Každá postava je jiná a takměř nezapomenutelná. Některé si oblíbíte, některé ne. Je to opravdu na Vás. Jelikož má kniha opravdu jenom sto stran, bude to stačit. Hlavně od doby, kdy se na scéně objeví Cukrátko, které bude plnit Jukatě přání. Ona si ale začne časem uvědomovat, že Cukrátko není takové, jak si myslelo a bude se ji snažit izolovat od všech přátel. I když se to zdát nemusí, objeví se zde akce a doufám, že se budete i o hlavní hrdiny bát. Musím také připomenout, že jsou Hladové přáni obohaceny o ilustrace od Jinak které pěkně dorýsují Váši představu, jak vlastně hlavní hrdinou vypadají. Musím také podotknout malé číselka, která se u některých slov objeví. Vzadu v knize je ke každému číselku vysvětlivka slova, které se jeví jako nám neznámé; pro podmořský lid velice časté. Toto vám pomůže se do světa ponořit (doslova) ještě více. Příběh nijak nedrhne. Nejsou zde žádné dlouhé debaty osob, které se baví o počasí a jiných hloupostech. Děj pokračoval rychle a šlo vidět, že si autorka dala záležet na tom, aby děj občas zpomaloval a někdy se rozjel tak rychle, aby vyhovoval nám čtenářům a neztratili se v knize. Svět byl skvěle propracovaný a musím přiznat, že styl, jakým Terka píše se mi opravdu zalíbil. Nebyla to žádná patlanina Pána Prstenů a Narnie. Svět vynikal něčím novým a nedokážu přesně určit čím. Jediné co mi trochu vadilo nebylo nic v příběhu ale anotace. Právě zde se vyzradila vlastně hlavní zápletka Hladových přání. Nemohu jinak, než hodnotit 5*. Vše mi příjemně sedlo a rád se ke knize vrátím. Autorčin styl psaní se mi líbil a už nyní vím, že si rád přečtu její další knihu!

  • Martina Wolfová
    2018-12-06 14:09

    Na tuhle knížku jsem byla opravdu zvědavá. Zlákaly mě recenze a komentáře čtenářů; to, že je autorkou Češka, taky se mi moc líbí název a obálka. Knížka je velice útlá, což ale vůbec neubírá na kvalitě příběhu. Ačkoliv je hlavní hrdinkou ještě pár let nedospělá Jukata, je to čtení spíše pro dospělé, a to nejen kvůli šťavnatým narážkám, nebo účelně použitým vulgarismům. Svět, který autorka v Hladových přáních vytvořila, je barvitý a zajímavý. Velice oceňuji i originální názvosloví, které vymyslela. Příběh vás okamžitě vtáhne do děje, text se čte lehce, svižně, dialog střídá dialog. Je plný akce, určitě se u něj nebudete nudit. Hlavně některé scény mezi Atalanem a Femorianem, vyplývající z jejich spojení magií, jsou opravdu velmi vtipné:-) Najednou jste na konci a říkáte si, že chcete ještě:-) Proto taky ty čtyři hvězdy - bylo to moc krátké:-) Snad se dočkáme a třeba další díla této autorky budou obsažnější:-)) A malé varování na konec - pozor na to, co si přejete, přátelé, jelikož nic není zadarmo:-))

  • Vojtěch
    2018-11-24 16:12

    Tak konečně mám přečteno i já. A musím říct, že Hladová přání mají i přes jisté chybky své nesporné kvality - dokonce si troufám tvrdit, že v některých ohledech dokonce předčí nové Vílí kruhy. Bylo to hezká jednohubka, kterou jsem s chutí přečetl během dne a mně nezbývá než doufat, že se k podobnému stylu (co do počtu stránek i obsahu) autorka třeba jenom na skok vrátí.

  • Vendea
    2018-11-14 16:17

    Terčina Hladová přání mě hodně překvapila. Byla jsem na Podmoří doopravdy zvědavá a fantasy svět, který nám autorka naservírovala, byl naprosto famozní. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem žádné pořádné fantasy už poslední dobou nečetla, ale skvěle jsem se u knihy plné peprných poznámek a sexuálních narážek pobavila.Už se těším na dašlí příběhy z Podmoří.

  • Hanulla
    2018-11-24 12:59

    Knížka a celý svět Podmoří se mi neskutečně líbili, jediné co pokulhávalo je provedení knížky. I když jsem s ní zacházela sebeopatrněji, tak mi vypadlo ze předu i ze zadu pět listů....

  • Neliss
    2018-11-15 14:58

    Recenzia na blogu: http://the-bookland.blogspot.sk/2011/...

  • Barbora Jurková
    2018-11-25 16:07

    Poprvé jsem Hladová přání četla u autorky na blogu. A musím říct, že mě tento krátký příběh pohltil se stejnou silou jako tenkrát.

  • Míša*
    2018-11-15 16:17

    Když jsem začínala tuhle recenzi psát, nenapadla mě ani čárka. Jak mám popsat příběh, který je stejný, a přitom se úplně liší od všech ostatních? Dovolte abych to vysvětlila. Příběh není tak úplně jedinečný a vlastně je. Autorka do něj vnesla to co má dobrý příběh mít, ale také kus samy sebe. A tak by to mělo být. Poslední dobou mi připadá, že všichni začali psát YA literaturu hlavně proto, aby vydělali co nejvíc peněz a proslavili se. To je špatně.Každý si něco přeje. Má své touhy. Ať už materialistické, a nebo psychické. Ať už veřejně známé a nebo tajné. A každý doufám, že se nám jednoho krásného dne splní. V Podmoří žije Jukata-holčička, která taky sní. Ale ona najde způsob, jak si své sny splnit.Hladová přání je opravdu malinká knížečka. Dalo by se říct "do kapsy". Ale ukrývá se v ní příběh, který ve vás nechá pocit, že stránek bylo minimálně třikrát víc.Obálka, název, anotace. Tohle všechno na mě křičelo "POZOR POHÁDKA PRO DĚTI". Ani nevíte jak jsem ráda, že se neposlouchám :D Protože jakmile jsem dočetla poslední slovo, přejel mi mráz po zádech. Pche tohle s pohádkou nemá pranic společného. Kniha je vyprávěna občas z pohledu Jukaty, a sem tam z pohledu někoho jiného. Jukata se na věci dívá jinak-nevinnýma dětskýma očima. A proto když jsem četla kapitoly z jejího pohledu, bylo to takové...příjemné. Čisté.Strašně se mi líbila ta originalita, protože autorka si vymyslela vlastní slova, u který byla hvězdička, a na konci vysvětlivky :) Když jsem to zkoušela, tak mi vyšlo například Posloň, což mělo znamenat koně :D Další plus- jak dlouho já jsem neviděla knihu s ilustracemi! Tohle bylo milé překvapení :)Konečný verdikt je takový. Kniha je skvělá. Od české autorky (další plus :D) Ale něco mi tam prostě chybělo. Něco, co by mě donutilo zírat s otevřenou pusou a přidat tam ten desátý bod.

  • Tereza S.
    2018-12-15 14:01

    Tak v první řadě jsem vůbec nečekala, že bude knížka takhle malinká. A já se divila, proč jsem ji nemohla najít ani v knihkupectví ani v knihovně. Nakonec jsem ale našla:)Na seznamu jsem ji měla už dost dlouho a na rozdíl od jiných knih, jsem se ani trochu nebála, že se mi to nebude líbit. A taky jsem se nespletla, naopak jsem byla ještě mile překvapená. Příběh je zčásti vyprávěn z pohledu malé holčičky, na což nejsem moc zvyklá, na druhou stranu to ale byla docela příjemná změna. Přeci jenom už bylo potřeba si od všech těch šestnáctek, sedmnáctek trochu odpočinout, protože co si budeme povídat, řeší akorát kraviny typu - kterého kluka si mám vybrat?Bylo zajímavé se alespoň na chvilku podívat do mysli dítěte, které věří na kouzelné skřítky. Přiznám se, že na mě Cukrátko taky zapůsobil, byl prostě popsán tak roztomile. Z dalších postav mě zaujali hlavně Femorian s Atalanem. Při těch jejich přestřelkách jsem se opravdu bavila.Další plus vidím v tom, že je kniha srozumitelná i pro lidi, kteří jsou nepolíbení předchozími knihami, což jsem právě já. Docela rychle a lehce jsem se dostala do děje, přestože jsem ze začátku o Podmoří věděla houby. Při čtení se mi dokonce stala jedna veselá příhoda, když jsem jela v autobuse. Nějak jsem se začetla, zapomněla vystoupit na konečné a dojela s řidičem až do depa. A on prý schválně čekal, až se proberu.Takže abych to shrnula, tohle bylo opravdu skvělé počtení na volné odpoledne a rozhodně to nebude moje poslední kniha z Podmoří:)

  • Evk
    2018-12-04 12:08

    80%Hladová přání jsou pro mě největším literárním překvapením kam až moje paměť sahá. Bavilo mě je číst, nadchl mě celý svět Podmoří a potěšil mě humor, s jakým je příběh vyprávěný. Velmi se mi líbil nápad udělat jednou z hlavních postav novely pro dospělé dítě, příjemné byly i kontrasty, se kterými autorka pracovalo (např. jméno pro zlého skřítka - Cukrátko). Děj se četl příjemně, nešlo o nic složitého a odehrálo se to vše během jediného dne, ale mix pohádkových a mírně hororových prvků to celé pozvedl o level výš. Očekávala jsem, že erotické narážky či přímo souložící postavy budou působit rušivě, ale nebylo tomu tak, k celému duchu vyprávění to pasovalo.Postavy (ach můj bože, postavy!) jsou skvělé, jsou zajímavé, mají historii a na tak krátkou novelu i celkem propracovaný charakter.Knize bych klidně dala i 5 hvězdiček, ale mám k ní jednu zásadní výhradu - občas jsem se ztrácela. Před knihou Hladová přání jsem neměla téměř žádné vědomosti o Temnářčině světě a některé souvislosti mi prostě unikaly. Několikrát jsem se musela zastavit a zamyslet se, jak si vztahy mezi postavami přebrat... Rozhodně si chci přečíst i ostatní Temnářčina díla a pak se k Hladovým přáním vrátit. Pokud někdo váháte, zda touto knihu rozšířit svoji sbírku, tak mohu jenom doporučit, je to kouzelná, vtipná a originální kniha.

  • Martin
    2018-12-13 12:04

    Jak už říká samotná anotace, děj se odehrává v klášteře Tark Itlen, kde žije holčička Jukata. Ta v podzemí objeví zvláštního skřítka, který jí splní každé přání. Že je to jak z pohádky? Tímhle veškerá pohádkovost končí. V Podmoří není na pohádky místo. Skřítek totiž neplní přání jen tak čistě z dobroty srdce. Jukata mu za to musí platit vlastní krví. Nic od Terezy Matouškové jsem dosud nečetl, ale její fanoušci už jí znají z blogu, kde vystupuje pod přezdívkou Temnářka a tak už se mnozí s Podmořím mohli seznámit. Já jsem žádný "základ" neměl, ale musím říct, že to nebyl problém. Autorka totiž na konec knihy umístila vysvětlivky některých pojmů. Díky tomu se i neznalec jako já pěkně zorientoval co to či ono znamená. Příběh doplňují pěkné ilustrace, které má na svědomí Alena Kubíková. Ta ostatně tvořila i obrázek na obálce knihy.Příběh je protkaný cynickým humorem, který se předvádí v dialozích mezi postavami. Podmoří je temné místo a tak je vyprávěn i celý příběh. Četl jsem takové názory, kde recenzent tvrdil, že se mu nelíbí autorčin pohled na lásku. Mě to naopak nevadilo a myslím že se to do knihy hodilo. Nakonec mi bylo líto, že knížka nepokračuje dál. Na postavy jsem si zvykl a doufám že autorka vydá nějakou další knížku.

  • Pim
    2018-11-19 12:49

    Pro začátek, dost mě pobavilo, že mají Dobré knihy zařazena Hladová přání v dětské literatuře do 9 let, protože tam rozhodně nepatří. :D Jde o velmi dobrý temný fantasy příběh se zajímavým poselstvím. Víte, já český fantasy moc nevěřím, ale "Hladovky" mě mile překvapily (i když vlastně tolik ne, abych se přiznala. Na styl psaní jsem už byla trochu zvyklá z blogu :D). Velké plus pro mě bylo, že mi sedl Temnářčin humor a tak jsem se místy vážně bavila, někdy mi ale i přesto, že o Podmoří z Terčina blogu něco málo vím, ztrácela. Možná za to mohla i některá zvláštní souvětí (a některá podmořská slova, ale vysvětlivky vzadu dost pomohly :)) Postavy mi byly sympatické, nepřišly mi ploché - každá má své klady i zápory a nikdo není černobílý. Je škoda, že příběh není delší, Temnářka na to určitě má a i když si nemyslím, že by něco "zkrouhla", rozhodně by mi to nevadilo. Jasně, každý autor to má jinak a navíc vím, že kniha původně vznikla jako blogová interaktivní povídka, takže tak. Podtrženo shrnuto (i když to určitě vůbec nedává smysl), pěkné 4* a tvorbě Terezy Matouškové se rozhodně bránit nebudu a na její novou knihu Vílí kruhy se těším.

  • Muchomůrka
    2018-12-04 09:00

    Kniha mi příšla přímo úžasná! Tak naprosto originální! (To sice jsou všechny knížky, ve kterých autor/ka vytváří vlastní svět, ale tak to nemyslim...) Strašně se mi líbily obraty, která autorka používala a tenký vtip, který knížka bezesporu obsahovala. Líbila se mi idea.. Celkový nápad byl úplně úžasný! Hlavní hrdinové taktéž nezklamali. Temnaři na mě udělali dojem dokonalé rasy :D (Snad to nedopadne tak, že si koupím žluto-zelené čočky s kočičími zorničkami a začnu se k ním hlásit :D) Líbilo se mi, že to nebylo přehnaně tvrdé, ale přesto to působilo drsně :D (ano, mé slovní obraty jsou "naprosto vystihující" :D :D) Akorát mi to přišlo trochu krátké :(Jednoduše řečeno: knížka se mi líbila od začátku do konce... 

  • Cukrblik
    2018-12-05 09:10

    Někomu se může zdát, že se jedná o pohádkový příběh. V tom případě by měl dotyčný otevřít oči a začít číst. Drobná knížka klame pouze "tělem". Musím uznat, že mi poměrně dlouho trvalo než jsem se ke čtení dostala. A stydím se o to víc, protože mi styl psaní autorky sedl. Nikdo tu není vyloženě dobrý a navíc se tu vyskytuje Femorian. Ještě nějaké otázky? Hltala jsem stránky a zasmála se. Poslední stránkou jsem kmitala sem a tam a hledala další stránku s příběhem. Víte, jak je hnusný slovo KONEC? Jo, tohle se mi hodně líbilo.PS: Jsem někde na 4,5*, očekávám další kousek od Temnářky, ať můžu využít 5* ;)

  • Terkik
    2018-11-24 13:48

    Na knížce mě zaujala jak obálka, tak hlavně anotace. Žádná romance tam nebyla... Byl to příběh o dívce, která důvěřuje nepravým bytostem. A právě toto mě zaujalo. Pohlédnout do dětské mysli, věřit spolu s dítětem ve skřítky, víly a spoustu dalšího... Vrátit se zpátky do dětských let a opět věřit v dobrý konec. Nechat si splnit přání a radovat se z každé maličkosti.Kniha se mi velice líbila. Veliké plus bylo také, že se tam člověk nenudil. Ani to nešlo, když má kniha 98 stran. Měla své kouzlo, které ani nejde popsat. Není špatná a pokud má člověk rád tajemno, tak stojí za to...

  • Lucie
    2018-11-18 12:01

    I přestože fantasy není můj dennodenní šálek kávy .. spíš čaje, tak i přesto se mi kniha poměrně líbila. Příběh byl velice zajímavý i škoda, že smrsknutý na tak málo stránek, klidně bych ráda četla dál. :) Rozhodně mě zaujal nový originální svět podmoří a také jména postav. :)Knize dávám neutrální tři hvězdičky

  • Mariella
    2018-12-14 16:11

    Nebylo to špatné, jen mě to nezaujalo jako ostatní knihy. Přišlo mi, že tomu snad něco trochu chybí, jde to lehce jiným směrem, a abych byla upřímná, tak ani konec mě dvakrát nezaujal. (A ta kniha má šílený formát, což nic nemění na obsahu, ale na čtení to dvakrát pohodlné nebylo.)

  • Wolf Draven
    2018-11-30 16:17

    Moje recenze: http://wolfdraven.eu/hladova-prani-te...

  • karolina
    2018-11-27 11:10

    Krásná knížka, ráda se k ní vracím, když chci číst, ale mám málo času :)

  • Alča
    2018-12-10 11:48

    velmi příjemné překvapení :)

  • Veronika
    2018-11-23 11:49

    WoW! Na začátku jsem neměla ponětí co od toho čekat, ale tohle...bylo naprosto skvělé! Terka má úžasný styl, který se skvěle čte =D Recenzi sesmolím brzo

  • Tomáš Tomášek
    2018-11-28 10:07

    TL;DR: Skromný první počin, jehož zajímavou premisu shazuje nekonzistentnost v popisech a chybějící kousky pozadí příběhu. 97 stran je ale natolik rychle za vámi, že na jeden zátah si podobných přešlapů nemusíte ani všimnout.Hladová přání jsou nejen první knihou, která nastíní svět Podmoří, ale taktéž první knihou mladičké autorky. A bohužel, obojí "poprvé" se trošku projevilo. Ačkoliv věřím tomu, že Podmoří (v němž se odehrávají další tři knihy) je rozsáhlý a propracovaný svět, většina z informací zůstane pečlivě ukryta. Dobrý tah, řekl bych nejdříve, protože zahltit mne novými informacemi, pojmy a jmény nepovažuji za dobré. Jenže pak se objevují různé novotvary, nová slova a nové pojmy, které jsou jen velmi letmo dovysvětleny. Pokud je něco vysvětleno obšírně, činí tak autorka v odkazech na konci knihy a ani tam kolikrát nelze nalézt vše, co potřebujete k příběhu. Příkladem budiž plodina "mavi", o které se dozvíte, že je multiúčelová a když přezraje, vnitřek se semeny zkapalní. Nikde už není zmíněno jak voní, chutná či vypadá, což při několika přirovnáních (měla v obličeji barvu přezrálého mavi) moc nepomáhá k dokreslení obrazu. Zároveň nepomáhá, že tyto nevysvětlené výrazy se často opakují. Je jich tedy sice jen pár, ale většinou mne akorát zmátly (pořád si pletu výrazy pro koně a pro krávu).Plynulost příběhu je vůbec zvláštní veličinou. Na jednu stranu jsou zde pasáže, které se čtou vyloženě skvěle a odsýpají, na stranu druhou jednou za čas přijde část, kde je jasně vidět, že autorce došel tvůrčí dech. Děj občas poskočí o tři kroky nebo vynechá popis a vy přemýšlíte, kam že se vlastně postavy dostaly a co je k tomu vedlo.Hlavní aktéři jsou přitom docela sympatičtí. Naivní mladá dívčina, kterou vychovává čarodějka a její milující rozjařilý mrzoutský a hustý přítel/manžel opat čaroděj. Femorian, dospělý syn předurčený a tvořený magií a jeho kamarádka čarodějka Kerdea. Mezi staršími to vře, ale mají se vlastně rádi, mezi mladými to vře a o citech toho vlastně ještě mnoho neví. V čemž je problém, protože obě generace občas udělají něco, co možná funguje v rámci posunu děje (a "zakulacení" scény do vhodné škatulky), ale jinak moc nezabírá. Osobně jsem došel toho názoru, že jednotlivé charaktery potřebují více stránek, než jim útlá publikace poskytuje. Teprve pak, s detailnějšími popisy toho, kam se ubírají jejich myšlenky, by naznačené charaktery mohly pořádně vyniknout. Takhle jsem si jen občas povzdechl a hlavou mi prolétlo: "Takhle to autorka nejspíše chtěla."Nepopisnost je vůbec tón, který v knize uslyšíte často. Hlavní zápletka má zajímavou premisu, ale jako taková je docela předvídatelná a tudíž potřebuje skutečně vybroušené zpracování. To se místy daří (scény v kanálech), ale někdy jsem jednoduše vypadl z toho, kde a co se děje. Detailnější přístup k prostředí by jistě sem tam neuškodil, stejně jako občasná poznámka o tom, proč vlastně věci fungují tak, jak fungují. Podmoří? Jasně, beru. Mechanické slunce a měsíc? Proč ne. Ale sakra, proč tam sněží? Jak je to velké a jak velká jsou umělá nebeská tělesa, když tam můžou být roční doby? Ano, pro skromný děj by to asi normálně nebylo potřeba, ale autorka si přímo protiřečí tím, že některé věci naopak v dodatku na konci knihy popisuje. Konec je vůbec velká bizarnost, protože končí tak blbou otázkou, že jsem měl pocit, že už nebyl čas na pořádné dopsání a uzavření a muselo to ven.Asi bych si stěžoval i dále, ale to by bylo úplně zbytečné a vlastně příliš kruté. Devadesát sedm stran uteče jak nic a pokud si na to vyhradíte jedno odpoledne, zhltnete knihu jako malinu a odejdete s mírným úsměvem. Můj problém prostě tkví asi pouze v tom, že svět a jeho obyvatelé tady dostávají tak málo prostoru, že ke konci knihy vlastně nevíte co a kdo, ale pouze proč. A pak ten konec...

  • Ali
    2018-11-17 17:12

    Dobrá jednohubka pro milovníky drsnějšího humoru, hororových pohádek a v našich krajích neotřelých fantasy příběhů. Kniha není bez chybičky, postavy dost utlačují samotný děj, který je velmi jednoduchý a předvídatelný. Vedle osobních problémů jednotlivých postav nemá šanci se dostatečně rozvinout a prosadit. Některé dialogy byly skvěle napsané, některé byly trochu krkolomné. Určitě je výhodou znát předchozí autorčinu tvorbu. Nicméně celý koncept a nápad jsou dobré a hvězdička navíc za autorčino nadšení je myslím na místě ;)

  • Teron Gorefiend
    2018-12-03 12:57

    Je to reálně za 4,5, přičemž tu ubranou půlku má na triku vydávající agentura, která v textu neodsadila začátky odstavců. Je to sice detail, ale pro mě osobně podstatný a kazící lehce dojem z jinak výborného příběhu, který byl mou první výpravou do Podmoří a páč mi tu teď leží čerstvě podepsané Děti vánice, určitě ne poslední.

  • Vivianne Telemnar
    2018-12-02 09:17

    Ách ano, na tuhle opravdu miniaturní knížečku jsem se moc těšila, a když mi přišla, tak jsem doslova skákala radostí. Četla jsem něco málo z Temnářčiny tvorby a tak jsem už předem věděla, že píše opravdu dobře. Tahle knížka pro mě byla trošku tajemstvím, protože z anotace jsem toho moc nevyčetla, a proto jsem se na ni těšila snad ještě více. Když jsem ji našla ráno ve schránce, během asi tří hodin jsem ji měla přečtenou. Hrozně mě nadchl žánr - propracované temné fantasy s mírně lehchtivými scénkami.Holčička Jukata je malá schovanka velekněze Atalana, a trošku zlobidlo. Není divu, že ji potkává jedno trable za druhým. Když se například objeví v podzemí kláštera Tark Itlen příšerky, nějací Chapadlatci, prostě musí potkat a dát se do řeči se záporňákem jménem Cukrátko. Naivní holčička, jakou je Jukata, snadno přistoupí na nabídku výměny vlastní (a naprosto nadbytečné) krve za jakéhokoliv přání, které ji napadne a sotva si uvědomí, že se jí to může pěkně vymstít. Cukrátko je navíc pěkně prohnaný a dobře ví, jak otočit věci ve svůj prospěch. A zatímco jeho kamarádi z podzemí tropí za zdmi kláštera pořádnou neplechu, on pomalu stahuje Jukatu do horoucích pekel...Příběh se mi neskutečně líbil, a když jsem knížku dočetla, napadlo mě jediné: "To už je vážně konec? (fňuk)". Rozhodně si musím pořídit i zbylé dvě Temnářčiny knížky, Branou snů a Dnes se neproměňuj. Temnářka prostě psát umí, to jsem zjistila z těch několika povídek, které jsem četla na jejím blogu, a to byl taky důvod, proč jsem si HP u ní koupila. Její přelouskání mě v tom jedině utvrdilo. Knížka má spád, spoustu skvělých situací, u kterých jsem zadržovala dech a dokonale načasované zvraty. Postavy jsem si oblíbila všechny, až na Jukatu a Cukrátka (je Cukrátko vůbec postava? :D). Jukata je podle mě až moc dětinská (ne, že by to byla chyba autorky, to já takové povahy nesnáším) a Cukrátko je ZLÝ. :D Ano, to je ten důvod. Jinak zbožňuju FEMORIANA, a mám ráda i Zorenu, Kerdeu, Atalana... prostě všechny :D Musím co nejdříve udělat nějaký Fan Art.Negativní věc na HP je to, že jsou TAK krátké :). Ale chápu autorku - taky píšu knížku, což asi víte, a za více než půl roku mám napsaných 150 stran x(. Ale to sem nepatří.Musím dát zasloužené:Závěrečné hodnocení: 10/10

  • Barbora
    2018-11-20 12:18

    Are you hungry for a piece of good literature? Forget the games, here come the wishes!In a magical world called Undersea lives a little girl Yukata. One day she discovers a creature, that promises to fullfil her every wish, however it will cost her few drops of her blood. Candy, as Yukata calls the creature, is convincing and soon Yukata is enjoying her first wish. Unfortunately with every single wish she loses a part of herself and her friends. Now its up to them to save her and the world before it's too late.Okay, that was a short summary and now to my opinion:This is a third book of young, yet talented Czech writer Tereza Matoušková. Her strong points are her sense of humour and great characters, who have even better relationships. They seem complicated at first but you are not required to know their history properly, you will understand the story perfectly even if you haven't read any of Tereza's previous works. Believe me, I didn't. Somehow I feel as if she created a new sub-genre - the conversational fantasy.Does she like to write dialogs? Hell yeah and they are very good, too.It sorta reminds me of Prattchet, but with less craziness and parody flavor. But Undersea isn't only about chitchatting. There is love, there is monster fighting and a new world filled with magic.

  • Grace
    2018-11-19 15:53

    Špatně se mi píší dojmy ke knize, kterou jsem nečetla poprvé. Ale zároveň mi bylo líto, že jsem si sem neodložila žádné myšlenky.Hladová přání mají úžasně kompaktní příběh. Pořád jsem si říkala, že by mu prospěla i nějaká ta stránka navíc, ale nakonec by to tempu asi uškodilo. Leckdy jsem měla pocit, že by měly být postavy o něco všímavější - ale je pravda, že na to všímání neměly moc času. Kdo ví, co by se s příběhem stalo, kdyby měly možnost si sednout a probrat to. Jenom nikdy neodolám pomalému, plíživému rozkladu...Miluji humor, kterým je ta dosti temná knížka prošpikovaná. Až se zase příště ztratím ve sféře sociálního kontaktu, podívám se, jestli tam Modrovlas taky někde zrovna nebloudí. ;)Pamatuju si, že při prvním čtení mě rozčilovalo, že se postavy v jednom kuse odkazují na události z minulosti, kterým vůbec nerozumím. Od té doby jsem stihla přečíst Branou snů, což vylepšilo mnohé... ale dělají to pořád. Hladová přání jsou komorní příběh schovaný v (pro jejich potřeby) až příliš velkém světě, ale vyzbrojeni výkladovým slovníčkem a trochou "ok, whatever" přístupu k reáliím se čtou neuvěřitelně dobře.

  • Kateřina Matuštíková
    2018-11-23 10:05

    Pokoušela jsem se od této knížky nic neočekávat ani v pozitivním ani v negativním smyslu. Přesto mě jako první napadá, že mě knížka po obsahové stránce příjemně překvapila. Je to zajímavý a dobře promyšlený svět, dobrý příběh a tak podobně. Naopak poměrně zklamaná jsem byla z toho, jak amatérsky a neobratně na mě působil autorčin styl. Celé mi to připadá spíš jako takový náčrt - vysvětlování nejen reálií, ale i toho, co postavy řekly, působilo násilně a často bylo poměrně přebytečné. Navíc mi tam scházela určitá plynulost, taková omáčka, ve které by to všechno mohlo působit přirozeně - včetně chování postav, které je takhle občas docela zvláštní (viz už tady někde vytýkané ignorování Jukaty). Někde jsem četla, že u psaní by se druhá verze měla rovnat 70% první verze, ale tady by to podle mě chtělo spíš pravý opak. Ale předpokládám, že to se časem zlepší, takže si další knížku asi přečtu :-)